*** VÍTEJTE ***

Majitelem tohoto rádia původem ze Šenova na Novojičínsku jsem se stal 31. března 2014. Roku 1966 jej vyrobila varšavská továrna Zaklady Radiowe im. Marcina Kasprzaka (ZRK) vzniklá z předválečného závodu firmy Philips.

Poláci tento svůj produkt celkem oprávněně řadí k luxusním, v zemi původu je navíc kultovním předmětem. Goplana v polštině znamená nymfa neboli vodní víla, rádio pravděpodobně jméno získalo po opeře W. Żeleńskiego. Model byl představen l.p. 1966 na poznaňském veletrhu, vychází z vývojové řady započaté roku 1963 typem Światowid, oproti ECL82 byla v koncovém stupni osazena ECL86. Reproduktor se přesunul na bok, jak bylo tehdy moderní, na chassis ovšem zůstalo vykrojení pro jeho ve výchozích modelech použité umístění nad stupnicí. Přímými předchůdkyněmi byly Goplana (místo VKV měla druhý rozsah KV) a Goplana 2 (vyvážena do Kanady, FM jednotka Philips).

Můj přístroj se do dnešních dní dochoval ve funkčním stavu, na dlouhých, středních a krátkých vlnách má z mých sbírkových kusů nejlepší příjem. Uživatele potěší krásným, tak nějak hřejivým zvukem - typickým pro stará elektronková rádia. I po vizuální stránce je pořád pěkný, ale časem se pokusím obnovit lak, jehož vyhotovení je velmi křehké. Výborně hodnotím design rádia, pravá 60. léta. Dokonce bych jej zařadil k Bruselskému stylu, který se onehdá v Polsku těšil velké popularitě. Pozornost upoutá zejména elegantní plastová stupnice, vyráběná buď v modré nebo bílé barvě, a nad ní velká plocha s pěknou dýhou, přerušená rámečkem magického oka.

Přijímač skýtá mnoho příjemných nezvyklostí. Tónová clona se ovládá dvěma tlačítky na široké, úhledné klaviatuře. Perličkou je otočná feritová anténa, ovládaná kolečkem zezadu. Příjmu navíc napomáhá ještě izolovaný drát vedený po celém přijímači, a pochopitelně také dipól VKV. Pro polská rádia daného podniku je charakteristická odnímatelná síťová šňůra anebo třeba bílá sololitová zadní stěna. Při výrobě se přemýšlelo, dokazuje to třeba výřez umožňující pohodlnější vyjmutí chassis ze skříně. Překvapil mě ale výrobní štítek skříně, nečitelný kvůli přelepení hliníkovou fólií. Zajímavé je stojaté šasi a také fakt, že i po zapnutí bez zvolení vlnového rozsahu začnou hrát dlouhé vlny. Aby toho nebylo málo, magické oko při funkci "gramo" zhasne.

Zřejmě bude nutno vyměnit svitkové kondenzátory značky Miflex, které často dělají potíže a způsobují přehřívání koncové elektronky. Polští sběratelé často v této souvislosti vtipkují o smažení vajec. V rádiu je i jeden hnědý svitkový kondenzátor Tesla, mohl by být původní. Rezistor, který u těchto přijímačů bývá také problémový, již v minulosti nahradily dva československé spojené sériově.

Magické oko svítí ještě pěkně, zejména při srovnání s EM81 z Gavoty. Nejaktivnější je na D, S a K vlnách, stanice velmi krátkých vln příliš neřeší. Zajímavé je, že v pozdějších sériích se osazovalo EM84.

U polských rádií údajně záleží na tom, jak se konkrétní model povedl. Konstruktéři si, myslím, v tomto případě zaslouží pochvalu.

Elektronky: ECL86 (Ei Niš), ECH81 (Tesla, říjen 1966), EBF89 (Telam, prosinec 1966), ECC85 (RWN Neuhaus), EM80 (Tesla) (data výroby nutno jako vždy brát s rezervou)